|
Výrobce: Classic Airframes
Měřítko: 1/48
Dovozce: MPM, s. r. o.
Počet dílů: 63 plast (6 nepoužijeme), 45 PUR , 5 vakuových
Katalogové číslo: 459
Cena: 1 150 Kč
Fotografie modelu
postaveného autorem
Prototyp DH 103 Hornet vzlétl již v roce 1944.
Svou konstrukcí i letovými výkony navazoval na předcházející de
Havillandův výrobek, slavný „Dřevěný zázrak“ - Mosquito a po 2.
světové válce ve velké míře u squadron RAF a FAA Mosquita
nahradil. S velkým úspěchem byl nasazen při potlačování
partyzánského povstání v Malajsii v 50. letech minulého století.
Recenzovaná stavebnice umožňuje postavit námořní verze F.20 -
denní stíhač a NF.21 - noční stíhač. Rozhodl jsem se pro verzi
F.20, a proto se nebudu o noční verzi již zmiňovat, protože obě
mají 90 % shodných dílů.
Povrch výlisků je opatřen ostrým a přiměřeně hlubokým negativním
rytím. Na výliscích jsem nenašel žádné otřepy ani propadliny.
Sestavení interiéru z 5 PUR dílů je procházka růžovým sadem a
také jeho vlepení do trupu je paráda. Aniž bych musel odřezávat
technologický nálitek na podlaze nebo použít frézu či skalpel k
úpravám, padnul interiér do trupu jako ulitý. Pokračoval jsem
slepením trupu, vyvrtáním otvorů pro kamery a slepením dělených
VOP a SOP. Abych jen nechválil, objevily se i potíže. Přepážku,
která zároveň tvoří čelní stěnu podvozkové šachty, je nutno
obrousit asi o 1 mm, jinak motorové gondoly nepůjdou slepit.
Velmi mě zarazilo, že podvozkové šachty jsou úplně bez detailů.
Asi týden jsem surfoval po internetu a hledal fotku, podle které
bych si šachty dodělal, leč marně. Nyní už výrobce chápu,
nechtěl se pouštět do spekulací. Po přilepení gondol ke křídlu
bylo nutno na vrchním spoji motorové gondoly a křídla a na zadní
části gondoly, která přesahuje obrys křídla, použít tmel. Ještě
před slepením všech podsestav je nutno podle návodu odříznout
spodek trupu na přídi a vlepit do výřezu PUR díl č. 5 - nový
panel s výstřelnými otvory kanonů. Chybí čtveřice otvorů pro
vyhazování nábojnic, jsou pouze naznačeny rytím. Přilepení
křídla a ocasních ploch už se obešlo bez problémů a nemusel jsem
ani vytahovat tmel ze šuplíku. Spoje postačilo přetřít filmovým
lepidlem a po vytvrdnutí zabrousit.
Vakuový překryt kabiny na trup moc nesedí, hlavně okolo čelního
štítku, kde vznikla mezera asi 1 mm. Postupným dobrušováním a
zkoušením se mi podařilo čelní štítek obstojně napasovat, zbytek
obstaral tmel.
Sea Hornet F.20 je celý nastříkán hliníkovou barvou, na bocích
motorových gondol a před kabinou jsou černé pásy proti oslnění.
Vše doplňují žluté vrtulové kužely. Kořen SOP nese žlutý blesk a
na vrcholu SOP najdete písmena HF. Nabízený stroj „531“
sériového čísla TT197 létal u 728. squadrony FAA, umístěné v
roce 1954 na základně Hal Far na Maltě.
Noční Sea Hornet NF.21 sér. čísla VZ672 označený „481“ nese na
vrchních plochách křídla, VOP a trupu nástřik barvou Extra Dark
Sea Grey, na zbytek letounu a SOP je aplikována barva Sky Type
S. SOP zdobí černé písmeno „Q“ a malá vlajka britského
námořnictva. Tento Sea Hornet sloužil v roce 1951 u 809.
squadrony FAA na letadlové lodi Vengeance.
Obtisky vytiskl renomovaný výrobce Microscale. Všechny mají
perfektní soutisk a práce s nimi je velmi dobrá. Pro jistotu
jsem použil přípravek Mr. Mark Softer.
A to je vše. Postavený Sea Hornet vypadá opravdu dobře a skvěle
bude ve vitríně doplňovat čtvrtkové Mosquito.
P.S.: Mimo této stavebnice vydal Classic Airframes ještě pozemní
verze Hornetu F.1/F.3.
Martin Černý
Za poskytnutý model děkuji dovozci
Prameny pro obě předchozí recenze DH 103:
1. The De Havilland Hornet, Profile Publications No. 174
2. Buttler T., de Havilland Hornet and Sea Hornet, Warpaint
Series No. 19, Hall Park Books Limited, Buckinghamshire
|
