|
Měřítko: 1/72
Výrobce: Special Hobby
Kat. číslo: SH 72071
Počet dílů: 31 plast, 41 PUR, 12 fotoleptaných, 2 x vaku
Cena: 340 Kč
Fotografie modelu
postaveného autorem
Jedna z atraktivních verzí Corsairu se nyní
stala předlohou pro stavebnici pražské společnosti Special Hobby
a měl jsem to potěšení podívat se jí na „zoubek“. Díly jsou
nadprůměrně detailně zpracovány v negativu, až jsem pojal
podezření, že tuto předlohu jsem již někde viděl. Zapátral jsem
ve své sbírce, porovnal dotyčné výlisky s modelem F4U Corsair od
Tamiye a nestačil se divit. Taková podoba není čistě náhodná,
leč nechme srovnávání a podívejme se na vlastní stavbu.
Zahájení kokpitem je samozřejmé snad u každé stavebnice a ani
tato není výjimkou. Jen jsem si malinko přehodil pořadí a
upravil postupy podle svých zkušeností. Sestavený kokpit včetně
bočních stěn podle kroku č. 1 by zřejmě „sedl“ do trupu, ale
myslím, že by se mezi díly trupu a kokpitu určitě objevily
mezery. Proto jsem boční plochy nalepil do trupu, boční panely
odřezal od podlahy a tu vlepil na určené místo. Teprve následně
jsem dolepil boční pulty a palubní desku, za kterou jsem ještě
dodělal pedály řízení (ve stavebnici chybí). Následovalo jen
dolepení kniplu.
Dalším krokem bylo sestavení makety motoru, kde se také objevil
malý zádrhel. Ač je předlohou stavebnice letadlo s monstrózním
motorem – osmadvacetiválec Pratt & Whitney R-4360-4 (3 000 k),
ve stavebnici je v PUR dílech naznačena jen první a druhá hvězda
(a navíc s devíti válci na hvězdě!), za kterou je již přepážka.
Takže ten, kdo se rozhodne udělat model s otevřeným krytem
motoru, si bude muset celý motor sehnat nový! Po vlepení motoru,
kokpitu a uchycení ostruhy (díl č. A22) do trupu jsem jeho
poloviny slepil. Dolepení hrdla sání vzduchu nad motor a opěrky
hlavy se vzpěrou proběhlo bez problémů, překryt kabiny vytažený
z fólie pasuje při přesném vyřezání takřka na chlup.
Slepení křídla si vyžádá dost broušení v místě vlepení
podvozkových šachet (PUR díly 16 a 17), a to i když jejich strop
ztenčíte na minimum. V návodu o tom není ani zmínka, ale
udělejte to, jinak poloviny křídla nepůjdou k sobě a díly
později vsazované (PUR 11 a 12) do kořene křídla (chladič oleje
a vstup vzduchu ke kompresoru) budete muset notně tmelit, stejně
jako náběžnou hranu. Přilepení křídla a VOP k trupu je
jednoduché a jejich správná poloha je zaručena. Tmelu bude na
těchto spojích zapotřebí jen minimálně. Po vymaskování překrytu
kabiny a motoru přípravkem Mr. Masking Sol NEO jsem celý model
přestříkal nejjemnějším tmelem Mr. Surfacer 1200 ve spreji a
zjistil, kolik nedostatků je na povrchu k dotmelení. Po jejich
nápravě je hrubá stavba u konce a může se přistoupit k barvení.
Návod nabízí tři možnosti dokončení, všechny v tmavě modrém
nátěru na všech plochách. Jednotlivé stroje odlišují jen
maličkosti (šachovnice na motoru, výsostné znaky s nebo bez
červených pruhů, trupové a křídelní číselné označení). Vybral
jsem si druhou možnost zbarvení bez přistávacího háku, s
pozdějšími znaky a velkým bílým označením na trupu a křídle. V
návodu je ovšem pár chyb, které jsou patrné z fotografie.
Umístění některých nápisů je jinde, než udává návod, a také
vrtulový náboj není stříbrný, ale černý! Obtisky jsou tenké,
dobře kopírují povrch a výborně drží. Jen na listy vrtule jsem
doplnil logo výrobce Hamilton, které na aršíku chybí.
Následovalo nasazení vrtule (hřídel z motoru je pěkná, ale
dlouhá, je třeba ji o cca 2 mm zkrátit), dolepení drobných antén,
pitotky (kterou si musíte vyrobit sami) a podvozku. Do předem
připraveného prolisu ve spodní ploše levé poloviny křídla jsem
vsadil reflektor z fotoleptaných dílů Eduard č. 00020 Landing
lights a „zasklil“ jej kapkou hustého čirého laku Revell.
Obdobně jsem postupoval u všech polohových světel a „semaforu“
na spodní straně křídla. Poté jsem vytvořil ušpinění u výfuků a
celý model přestříkal lesklým lakem pro sjednocení povrchu. A to
je vše...
Štefan Procházka
|
