: :  R E C E N Z E  : :  VICKERS TYPE 432

Měřítko: 1/72
Výrobce: KORA Models
Katalogové číslo: 7246
Počet dílů: 43 PUR, 1 vaku, 14 leptaných, 2 bílý kov
Cena: 890 Kč
 

Fotografie modelu postaveného autorem
 

Prototyp britské výškové stíhačky Vickers type 432 rozhodně nepatří mezi nejznámější letadla, jeho velmi zajímavé tvary však zřejmě vedly firmu KORA Models k rozhodnutí "zpřístupnit" zmenšeninu tohoto stroje i nám modelářům.

První pohled na odlitky nevyznívá nejhůře, slušný povrch, pěkné rytí (hlavně na trupu) a minimum bublinek. Příliš mne však nepotěšila spodní část trupu (díl 2), která byla dost prohnutá. Kokpit obsahuje podlahu (odlita spolu se spodní částí trupu), zadní přepážku (byla příliš vysoká a musel jsem ji asi o 1 mm zkrátit (zúžit ?) a následně ve spodní části upravit) a sedačku, vše z PUR. Celek doplňuje leptaná přístrojovka (po úpravě obou rohů zapadla do horní části trupu), pedály nožního řízení a knipl (je příliš tenký, takže jsem alespoň jeho rovnou část podlepil kouskem plastu). Sedačku doporučuji vlepit až do sestaveného trupu, jinak ji správně neumístíte.

Po zatmelení spoje mezi horní a dolní částí trupu gelovým prstolepem a jeho začištění jsem nalepil obě poloviny centroplánu. Styčné plochy jsem musel obrousit, aby centroplán měl správné vzepětí (viz nárys v návodu). Následovalo nalepení gondol odlitých vcelku s motorovými kryty. Hezky je proveden vnitřek podvozkových šachet. Na horní části gondol jsem nalezl několik bublinek, musel jsem tedy tmelit. Po nalepení vnějších částí křídla jsem musel obrousit odtokovou hranu, aby byl zachován plynulý přechod mezi centroplánem a vnějšími částmi křídla. Trochu složitější bylo nalepení VOP. Souvisí to s prohnutím spodní části trupu. Nejjednodušším řešením se nakonec ukázalo odříznutí zadní části trupu, do níž se má VOP vlepit, a následné nalepení těchto částí ve správné pozici. Leptané mřížky vstupů vzduchu v náběžné hraně křídla jsem asi o 0,5 mm zkrátil a následně je bez problémů vlepil na patřičná místa. I když se každá vrtule sestavuje z kužele a čtyř samostatných listů, jejich slepení bylo snadné. Podstatně složitější bylo sestavení podvozku skládajícího se z kol a vzpěr odlitých z PUR, podvozkových nohou z bílého kovu a další vzpěry z plechu. Pitotku a anténní stožárek na hřbetě trupu jsem vyrobil nové z plastových tyčinek, neboť ty původní plechové nejsou plastické. Poslední prací mělo být nalepení čtyř hlavní kanonů do vany ve spodní části trupu (dvě jsou již odlité přímo s vanou). Jediný postavený prototyp však žádnou výzbroj neměl, naznačené otvory a dvě hlavně proto zabrušte a zatmelte.

Obtisky jsou velmi slušné, žlutá barva dostatečně kryje a jejich nanesení se obešlo problémů (vodičky Legato). Trochu mne zarazila červená barva sériového čísla, ale z fotografií vyplývá, že opravdu odpovídá vnitřní barvě na trupovém "pavím oku" a přední barvě na trikolóře na kýlovce, tedy červené.

Z dostupné literatury jsem vyčetl základní rozměry: rozpětí 17,52 m (v měřítku 1/72 to je 243,35 mm, naměřil jsem 245 mm) a délku 12,39 m (172,1 mm respektive 174 mm). Výsledný model působí dost impozantním dojmem, doporučil bych ho ovšem jen zkušeným harcovníkům.


Pavel Šofer


Prameny:
1. L + K 7/1967, 5/1994
2. Green W., War Planes of the Second World War, Fighters Volume II, Macdonald Co. (Publishers) Ltd., 1961

ZPĚT
Copyright © 2004 REVI, Webmaster - Jakub Vilingr, Graphics - Luboš Pavel