Major Günther Lützow

Polní letiště na pobřeží Kanálu.

Staffelkapitäni jedné Gruppe se shromáždili na bojovém stanovišti a Kommandeur jim vydává rozkaz: Doprovod bombardovacího svazu při útoku na vojenské cíle v Londýně a jeho okolí. Nic nového, prostě každodenní chlebíček - takže není mnoho co vysvětlovat a Staffelkapitäni se nemusí moc ptát.

Poletím v čele vedoucího Schwarmu. První stroj přesně naroluje, zrychluje, zvedá ocas a odpoutává se od země. Následují jej další, jeden za druhým. V široké zatáčce se Gruppe shromažďuje nad letištěm. Rádiem zjišťuji, že se obě zbývající Gruppe eskadry připojují. Vlevo pod námi se vynořuje bombardovací svaz a nabírá kurz na Londýn. Rozhlížím se. Gruppe už zaujaly své předem určené pozice. Všude okolo „velkých bratrů“ plují Rotte a Schwarmy Messerschmittů. Setkání klaplo. Teď mohou páni Angličani přijít!

Obloha je zářivě modrá. Hluboko pod námi visí několik roztrhaných mráčků. Doverské útesy jsou však vidět dobře. Pak se vpravo vynořuje ústí Temže a ve sluchátkách se ozývá první hlášení: „Nad námi Spitfiry!“ V první chvíli nevím, kde přesně jsou, a tak se přesunuji na druhou stranu bombardovacího svazu. A to už vidím vlevo vzadu první souboje. Anglické perutě útočí a ,,mizí" dolů. Znova se dívám kupředu, ty body před námi by mohli být nepřátelští stíhači. Pro jistotu předávám svůj objev rádiem dále. Stíhací Gruppe napjatě očekávají útok zepředu. Správně, už jsou tady! Domnívají se, že svaz je zepředu nejméně chráněn. Útok zahajují již zdálky. Jeden, dva, tři, šest, celá peruť útočí zepředu zespodu na bombardovací svaz. Teď nastal náš čas! Tlačím stroj dolů a střílím na prvního ze všech zbraní, prostě co to dá. Dostal to a uniká v piké dolů, daleko před svaz. Ostatní jej pro jistotu následují, asi uznali, že při těchto vysokých rychlostech je nebezpečí srážky příliš velké. Také tento útok jsme odrazili. Ale to již zprava nalétává další anglická peruť. Pokouší se o útok z boku. Tak tedy otočit bednu a jdeme jim naproti! Naše kulomety je sundávají jednoho po druhém. Všude okolo jsou vidět pruhy kouře, valící se ze zasažených letadel. Nádherný pohled!

Teď jeden vzdal útok na svaz a tlačí se na mě, snad mě považuje za lepší cíl. Čumák proti čumáku letíme si vstříc. Vidím jak záblesky osmi anglických kulometů tryskají proti mě z jeho křídel. Bezděčně se ve stroji krčím. Oko však zůstává stále na zaměřovači a prst mačká nepřetržitě spoušť. Pořád letíme proti sobě. Nikdo neuhýbá. Ve zlomku vteřiny mi hlavou probleskne myšlenka: Kdo uhne tomu druhému? V příštím okamžiku sviští Angličan jen o vlas nad mou kabinou a je pryč.

Teď rychle otočit a znovu blíže ke svazu, který je naštěstí stále dobře chráněn. Ale jsou to opravdu všechno Messerschmitty, co tam dole létají? Přibližuji se na plný plyn. Bezprostředně pod Führungskette bombardovacího svazu visí stíhači. Komické, co ti tu mají co dělat? Tady něco není v pořádku. Proklatě, teď ze svazu vypadává jeden bombardér s dlouhým bílým ohonem. Letím blíž, a teď už chápu - jsou to anglické dvoumístné stíhačky typu Defiant. Nepozorovaně se ke svazu přitočily zespodu a teď svými čtyřmi kulomety pálí do nechráněných ,,těl" našich svěřenců. Jen počkejte, to vás přijde draho! Přibližuji se k prvnímu z nich na 30 metrů. Teď se ke slovu dostanou kanony. Salva a na trupu nepřítele vyskakuje oheň, odlétají z něj cáry a náhle všude vybuchují plameny. Jakoby unaveně odpadává dolů. Ten už se nevrátí! Teď dalšího, vlevo a plný plyn! Už visím za ním na nejkratší možnou vzdálenost. Mačkám spoušť a také tento Defiant začíná hořet a klesá doprava. Moje poslední rány zasahují levé křídlo tak, že z něj odpadává velký kus jako odříznutý. Tenhle už má taky dost. Dál už jej nemusím pronásledovat. Ale je tady ještě jeden. Točím doprava a na něj. Vycítil nebezpečí a klopí to doprava dolů. Jdu za ním a okamžitě mu sedím za ocasem. Po mé první dávce směřují jeho čtyři kulomety nehybně nahoru, střelec ve věži je zřejmě zasažen. Dále, střílet - střílet - střílet! Škoda, došla mi munice v kanonech a musím ho nechat běžet. Mizí dolů a za sebou táhne dlouhý černý ohon. Ostře točím a vracím se zpět ke svazu.

Bombardéry mezitím svůj náklad odhodily a otáčejí směrem na východ. Pod námi leží Londýn. Balóny nám nic neudělají, visí tisíce metrů pod námi. Teď však začíná peklo! Nebe se černá rozprasky flaku, bombardovací svaz však letí klidně dál. Klobouk dolů před těmito muži! Vědí, že tady může pomoci jen jediná věc: se železnou vůlí letět přímým kurzem.

A Angličané útočí znovu. Tentokrát přicházejí shora, a opět se jedná o jednotlivé stroje, vletí do svazu, prořítí se mezi námi a mizí dole. Běda německému letadlu, které by bylo zasaženo na citlivém místě! Muselo by opustit svaz a stát se buď jistou kořistí opodál čekajícího anglického stíhače, nebo přistát na nepřátelském území. Může to však dotáhnout až ke Kanálu, pak je zde přinejmenším naděje, že pomůže námořní záchranná služba. Kolikrát již osádky z „Potoka“ vytáhla! A často přímo před očima anglických rychlých člunů nebo krátce před setměním.

Na pobřeží Kanálu se naposledy objevují nepřátelští stíhači. Jejich útoky však již nejsou nebezpečné. Přilétám k Führungskette a odhlašuji se. Pilot mi nadšeně kývá, zase to jednou dobře dopadlo. Dávám Gruppám povel k přistání. Než však sednou, prolétávají mnozí stíhači nad letištěm a mávají křídly – šťastní vítězové soubojů.

Na tento bojový let odstartoval Lützow v čele své eskadry 24. srpna 1940, krátce poté, co byl 21. srpna pověřen velením Jagdgeschwader 3. Byl to jeden z prvních letů, při němž vedl do boje celou eskadru.

Defianty, s nimiž se Lützow střetl, patřily k 264. squadroně RAF z Hornchurchu, jejíž ztráty po boji vypadaly následovně:

Defiant L7021 - vážně poškozena ocasní část stroje obrannou palbou Ju 88, na nějž zaútočil ve 12.40 nad Manstonem. Podařilo se mu vrátit na základnu. Osádka - Pilot Officer D. Whitley, Sergeant R. C. Turner - nezraněna. Letoun opravitelný.

Defiant N1535 - naposledy spatřen při pronásledování Ju 88 útočícího na Manston ve 12.40. Osádka - Squadron Leader P. A. Hunter, Pilot Officer F. H. King - nezvěstná. Letoun s označením PS-A odepsán.

Defiant L6966 - ztracen ve 12.40 po boji s Junkersy Ju 88 a Messerschmitty Bf 109 nad Kanálem u Thanet. Pravděpodobně právě tento Defiant mohl být jedním z Lützowových protivníků. Osádka - Pilot Officer J. T. Jones, Pilot Officer W. A. Pointing - nezvěstná. Letoun odepsán.

Defiant L7027 - se nevrátil z boje s Messerschmitty nad Manstonem ve 12.45. Pravděpodobně také sestřelen Lützowem. Osádka – Flying Officer I. G. Shaw a Sergeant A. Berry - nezvěstná. Letoun odepsán.

Ani po létech není možné s jistotou říci, koho v tomto boji Lützow sestřelil. Jeho vyprávění však dává jasný obraz o tom, v jak nevýhodném postavení se osádky Defiantů v soubojích se stodevítkami nacházely.

Vysvětlivky:

Führungskette - vedoucí tříčlenný roj; tříčlenné formace byly používány u bombardovacích jednotek Luftwaffe.

Potok - takto německé osádky nazývaly kanál La Manche.

Rotte - dvojice

Schwarm - čtyřčlenný roj, tvořený dvěma Rotte

Prameny:

1. G. Lützow, Deutsche Jagdflieger über London, in Jahrbuch der Deutschen Luftwaffe 1941, Leipzig

2. A. van Ishoven, The Luftwaffe in the Battle of Britain, London, 1980

3. The Battle of Britain then and now, London, 1989