: :  Č A S O P I S  : :  REVI 56

KOVÁŘSKÁ PO 60 LETECH, Jan Bobek

Je to neuvěřitelné, ale letos se v Krušných horách slavila hned dvě kulatá výročí. 11. září 2004 tomu bylo 60 let od chvíle, kdy nad touto oblastí došlo k tvrdému střetu mezi německými a americkými leteckými útvary, a současně 10 let od chvíle, kdy se v obci Kovářská poprvé sešli veteráni obou stran. Od té doby nadšenci zapojení do práce místního muzea, které je na bitvu zaměřeno, odvedli impozantní kus práce. Nejen, že dali vzniknout jedinečné expozici a místní ulice a škola nesou jména po válečných veteránech, ale řada lidí v zahraničí teď ví, kde je Kovářská, a díky tomu možná také ví, kde je Česká republika.
Jednalo se možná o jednu z posledních příležitostí, při níž se mohli účastníci této bitvy sejít. To totiž není snadné, ať už vzhledem k věku veteránů, nebo i kvůli nemalé vzdálenosti, kterou musí překonat, než se do Kovářské dostanou z USA nebo z Německa. I přesto se letos v Kovářské ukázali Lew E. Wallace, George H. Geise a Don W. Bradley ze 100. BG. Německé stíhače, kteří se zúčastnili bojů 11. září 1944, reprezentovali Kurt Schiebeler z JG 400 (pilot, který byl toho dne v Německu nasazen s Me 163 Komet) a Helmut Detjens, Manfred Kudell a Hans-Günter Lemmer z JG 4. Kovářskou rovněž navštívily rodiny dvou padlých amerických letců.
Výročí posloužilo k setkání válečných veteránů, obyvatel regionu, zástupců současných ozbrojených složek různých států a pochopitelně i množství fandů ze všech koutů střední Evropy. Termín setkání byl celkem logicky vybrán na sobotu a bylo docela symbolické, že tento den v týdnu se přesně trefil do historického data (které však před 60 lety připadlo na pondělí).
Organizátoři a dobrovolníci připravili bohatý program obsahující několikahodinové akce, přednášky či besedy a v neposlední řadě páteř „Kovářské“ – akce s veterány. Hlavní program začal v deset hodin návštěvou místa zřícení jedné Létající pevnosti, na což po poledni navázal slavnostní ceremoniál u pomníku padlých letců před základní školou Sgt. J. C. Kluttze. Projevy organizátorů, válečných veteránů i zástupce tehdejších místních obyvatel P. Kreissel (byl v krytu ve sklepě školy, když na ni dopadla Trommerova B-17!) byly provázeny dvěma minutami ticha. Poprvé to bylo za padlé letce z 11. září 1944 a podruhé za osádku britského vrtulníku, který se právě v tomto týdnu zřítil během cvičení na našem území. Obě pietní minuty byly rušeny nejen tlacháním nezúčastněných rodinek stojících opodál, ale naštěstí i impozantním průletem čtyř letounů F-15 nízko nad středem obce. Americké ozbrojené složky tak daly najevo svou úctu k padlým vojákům. Spokojen byl asi nejen přítomný americký vojenský přidělenec Col. Edward A. Gallagher, ale i pozemní a letecký personál 48. Fighter „Liberty“ Wingu, k němuž F-15 patřily. Jednalo se o F-15E ze 492. a 494. FS ze základny Lakenheath v Británii. Není bez zajímavosti, že kvůli této základně mají na SOP písmena „LN“, tedy stejná jako měly Boeingy 350. BS, která byla 11. září 1944 kompletně zničena.
Po ceremoniálu se řada návštěvníků věnovala sérii hodinových přednášek, které probíhaly už od rána. Dopoledne totiž mluvil Szymon Serwatka o letecké válce nad Polskem, plk. Úlehla a pplk. Dubec vyprávěli o válečné službě v zahraničí a Kenneth Breaux měl jako hlavní téma první oběť Černého pondělí, jíž se stal pilot P-51 Bill Lewis (jeho příbuzní byli na Kovářské přítomni) a jehož statut nezvěstného nedávno vyřešili lidé z muzea v Kovářské). Odpoledne vyprávěli Don Bradley a Helmut Detjens o svých zážitcích z bitvy na Krušnohořím a Heribert Koller z JG 54 „Grünherz“ odpovídal na zvídavé otázky směřující k jeho službě na východní frontě (viz např. REVI č. 51). Všichni veteráni museli dát během dne desítky podpisů. Kmitající sběratelé podpisů se snažili zjišťovat, kdo je kdo, protože mezi diváky byl asi tucet dalších válečných veteránů, řada z nich z Německa.
Je politováníhodné, že akci ignoroval generální štáb AČR. Přitom se jí zúčastnil i britský vojenský přidělenec S/Ldr Alexander, předseda svazu letců Slovenské republiky (a bývalý velitel vzdušných sil SR) generál Gombík nebo zástupci Svazu letců ČR plk. Těšínský a plk. Pavlík. Nevadila mi americká čestná stráž u památníku nebo americké či německé věnce, ba právě naopak. Ale vedle Američanů bych čekal i českou stráž a nějakou pozornost naší armády. A ne že by se o to lidé z Kovářské nesnažili! Za naši armádu se prezentovalo alespoň náborové středisko AČR z Karlových Varů a ostudu rozhodně nedělalo.
Stálicí programu byl stánek Královského pivovaru Krušovice a swingový koncert Big Band Beta Slaný. Pivo i muzika měly grády. Navíc zpěvačka a současně trumpetistka byla po všech stránkách skvělá. Během dne bylo možné také shlédnout výstavu plastikových modelů, letecké simulátory, dobovou bojovou techniku nebo promítané dokumenty z historie letectví.
Sobotní program byl zakončen v místním kostele sv. Michaela vystoupením vokálně instrumentálního sboru při státním gymnáziu v Chomutově a poté neformálním setkáním veteránů a rodinných příslušníků ve společenské místnosti Muzea letecké bitvy nad Krušnohořím 11. 9. 1944. Muzeum opravdu stojí za pozornost. A to nejen těm, kdo ho ještě nenavštívili, ale i těm, kteří se v něm byli podívat třeba před pěti lety. Hodně exponátů přibylo.
Závěrem 60. výročí této památné bitvy byla nedělní návštěva německého Oberhofu, při níž byl odhalen památník připomínající leteckou bitvu, která nad tímto městem 11. září 1944 začala.
Co říci závěrem? Velký dík lidem, kteří se kdysi nadchli pro myšlenku vybudovat místní muzeum. Díky i všem veteránům, kteří do Kovářské dorazili. Každý rok navíc je na nich prostě znát. Našich veteránů se letos přihlásilo málo a ještě navíc polovina z nich musela účast zrušit kvůli zdravotním problémům.



Za spolupráci děkuji Honzovi Zdiarskému, Jardovi Hradcovi a Heribertu Kollerovi (a pochopitelně i jeho paní).

Poznámka redakce: ve článku jmenovaný zástupce SL ČR Zdeněk Těšínský, dlouholetý politický vězeň, v době uzávěrky článku zemřel. Dne 18. listopadu 2004 se konalo poslední rozloučení s tímto letcem, který s láskou vzpomínal na dobu, kdy před Vítězným únorem směl létat s „Mezky“.






Foto: Jan Zdiarský
Tři ze sedmi přímých účastníků letecké bitvy 11. 9. 1944, kteří se v muzeu znovu setkali při jejím 60. výročí. Zleva: Manfred Kudell (Fw 190 A-8/R2), Lew E. Wallace (B-17, sestřelen 11. 9. 1944) a Helmut Detjens (Bf 109 G)
Three out of seven immediate participants in the air battle on September 11, 1944, who met in the museum on the occasion of its 60th anniversary. From the left: Manfred Kudell (Fw 190 A-8/R2), Lew E. Wallace (B-17, shot down on 11/9/ 1944) and Helmut Detjens (Bf 109 G).
 



 

Foto: Archiv Muzeum letecké bitvy nad Krušnohořím 11. 9. 1944
- ilustrativní fotka - formace 100. BG. Mimo jiné B-17 S/N 43-37812 v popředí letěla 11. 9. 1944
 


 


Foto: Archiv Muzeum letecké bitvy nad Krušnohořím 11. 9. 1944]
- ilustrativní fotka - formace 100. BG.
 


 

ZPĚT
Copyright © 2004 REVI, Webmaster - Jakub Vilingr, Graphics - Luboš Pavel