: : Č A S O P I S
: : REVI 90
|
Obsah: |
2
9
14
16
24
32
38
42
52
56
|
Ritterkreuzträger Horst „Jakob“
Tietzen (Dokončení) – autor Marek Žatkovič, tři barevné bokorysy,
…dokončení velmi rozsáhlého článku s množstvím dosud
nepublikovaných fotografií. Článek se v širších souvislostech
zabývá nejen osobou samotného velitele 5./JG 51, ale i rozborem
akcí celé této Staffel a potažmo i II. Gruppe JG 51 během Bitvy
o Británii. Hptm. Horst Tietzen – eso z Legion Condor a také z
roku 1940, tedy z francouzského tažení a především Bitvy o
Británii, stíhač, který během prvního měsíce bojů nad Kanálem La
Manche dosáhl nejvyššího počtu vítězství. Součástí článku je
mimo jiné i dopis jeho Kaczmarka (Kaczmarek = číslo,
Rottenflieger, či Wingman v angličtině) psaný rodičům den před
smrtí. Oba muži, jak Lt. Hans-Otto Lessing, tak i jeho velitel
padli ve stejný den, při téže bojové akci.
Moji drazí rodiče, 17. 8. 40
Dnešní ráno bylo mlhavé. Nyní je krátce před polednem. Mám
poslední možnost Vám napsat. Omlouvám se, že to trvalo tak
dlouho. Jak záhy uslyšíte, byl jsem velice zaměstnaný. V průběhu
předešlých několika dní probíhaly každý den tři až čtyři velké
útoky. Většinou proti cílům v oblasti Londýna.
Včera jsem získal své páté vítězství (je to včetně dvou
sestřelených balonových baráží, které se započítávají jako jedno
vítězství). Je to poněkud málo vzhledem k tomu, kolik
příležitostí jsme měli. Ne vždy, když vystřelím, se mi podaří
docílit sestřelu. Měl jsem rovněž trochu smůlu na technické
problémy s mým strojem. Jednou jsem byl v báječné střelecké
pozici a mé zbraně selhaly. Byl jsem pak strašně naštvaný po
celý zbytek dne.
Včera jsem střílel na jednoho nepřátelského stíhače, který seděl
za ocasem bombardéru Ju 88. Bohužel jsem přišel příliš pozdě na
to, abych stihl zcela překazit jeho palbu. Byli zraněni dva
členové osádky. Stroj provedl nouzové přistání u Lille. Bylo to
100. vítězství naší skupiny. Z tohoto počtu velitel mé Staffel –
Hauptmann Tietzen – docílil sám plných 19 vítězství!
Peter Wooldridge Townsend – vítěz nad Hortem Tietzenem. Tato informace se
doposud nikde neobjevila, až doposud bylo ve světové literatuře
vítězství na velitelem 5. Staffel JG 51 zcela mylně připisováno
polským pilotům od 501. perutě. A samotný Peter Wooldridge
Townsend rozhodně stojí za pozornost. Jeho kariéra u RAF je
velmi zajímavá a jeho poválečné několikaleté působení u
britského královského dvora a milostný románek se sestrou
současné britské královny Alžběty rozhodně stojí za zmínku.
BAC 167 Strikemaster – autor Libor „Lone Star“ Špůrek, stručný náhled do
historie zajímavého typu letounu určeného původně jen k výcviku,
jeho vývoj apod.
Petljakov Pe-3bis ve finském letectvu – autor Václav Novák. Velmi podrobně
zpracované osudy jediného kusu tohoto typu letounu ve finském
letectvu, od jeho služby v sovětském letectvu, přes popis toho,
jak se dostal do finských služeb až po jeho technické úpravy a
následné bojové lety proti Sovětskému svazu. Článek obsahuje 21
doprovodných fotografií včetně snímků osádek tohoto letounu jak
v době jeho služby u sovětského, tak i finského letectva.
Jeho poslední bojový let s rudými hvězdami na křídle u 121. IAP
popisuje staršina V. I. Samarin:
„11. září 1942 v ranních hodinách jsme dostali rozkaz
bombardovat německé letiště Banak v Lakselv na severu Norska.
Let probíhal podle plánu až do prostoru někde nad jezerem Inari,
kde mě vyrušil svým křikem střelec Šustov: „Messerschmitt na 6.
hodině.“ Šustov začal zaměstnávat dotěrný Messerschmitt svým
kulometem, zatímco já se snažil provést úhybný manévr.
Naneštěstí pro nás byla střelba Messerschmittu přesná. Z pravého
motoru se vyvalil chuchvalec kouře. „Ztrácíme výkon, jdeme dolů,”
volám na Šustova, v tom však on vítězoslavně křičí: „Dostal jsem
ho, dostal jsem ho!“ Ohlédnu se dozadu a vidím, jak se za Bf 109
táhne vlečka dýmu. Země se rychle přibližuje. Na seskok padákem
nemůže být kvůli nedostatečné výšce ani pomyšlení. Marně
přemýšlím kam Pešku poslat, pode mnou samé jezero, vzdychám,
díky bohu se za chvíli objevuje nějaká zátoka. „Zkusím to někde
támhle k tomu pobřeží,“ říkám si. Z čela se mi valí krůpěje potu,
představa nouzového přistání mě vyloženě děsí. Než jsem se nadál,
zazněla rána jako z děla, to jsme dosedli na vodní hladinu, přes
gejzíry vody nebylo vidět zhola nic. Peška se po nějaké chvíli
zastavil. Očekával jsem, že půjdeme okamžitě ke dnu, to se však
nestalo…
RAF RE8 A4445 – první britský kořistní letoun k.u.k. Luftfahrtruppe –
autor Petr Aharon Tesař, součástí článku je barevný bokorys i
půdorys tohoto letounu z dílny Zdeňka Macháčka. Ten najdete ve
velkém provedení na prostřední dvoustraně REVI.
…. O svém „osudovém“ boji v kokpitu RE8 napsal do svého deníku
pilot 42. Sq. RFC Lieutenant G. N. Goldie: „12. ledna 1918 ve
12.30 hodin odpoledne jsem spolu se svým pozorovatelem (Lt
Barnes) vzlétl z našeho letiště v Itálii se strojem číslo A4445
s rozkazem pořídit fotografie našeho úseku poblíž Rubbio. Poté,
co jsme dosáhli výšky 12 000 stop, jsme přeletěli Bassano ve
směru předmětného úseku podél řeky Brenta. Když jsme byli nad
horami, měli jsme velkou rychlost, a v naší cestě jsme nemohli
pokračovat kvůli pod námi ležící mlze, která zřejmě ležela v
údolí. Kolmá dohlednost byla ale vcelku dobrá. Náš úsek jsme o
něco přeletěli a právě jsme se otáčeli zpět, když jsme byli
napadeni čtyřmi jednomístnými Albatrosy, z nichž každý byl
vyzbrojen dvěma kulomety.
Po přibližně desetiminutovém boji jsem svým manévrováním ztratil
tolik výšky, že jsem se propadl až na úroveň hor a byl donucen
nouzově přistát. Vzhledem k povaze terénu se letoun při přistání
převrhl a pozorovatel byl vymrštěn ven. Okamžitě mi však přišel
na pomoc a odepnul mě. Během této doby na nás rakouské letouny,
které nás pronásledovaly až dolů, pořád střílely, takže jsme
museli hledat úkryt za zdmi rozbořeného domu. Hodlali jsme náš
stroj zapálit ihned, jakmile bude nepřítel pryč. Byli jsme ale
zajati poblíž se nacházejícími dělostřelci,...“
Z historie československé aviatiky – slavné letouny Avia (I) – Avia BH-21
– Stíhací letoun v řadové službě – autor Michal Ovčáčík.
Dřevo, plátno, výkon a elegance – stručná, avšak výstižná
charakteristika prvních letadel firmy Avia, nerozlučně spjatých
se jmény našich dvou významných konstruktérů 20. a 30. let
minulého století, inženýry Benešem a Hajnem. Pokrokový design,
inspirovaný prvoválečnými konstrukcemi Fokkerovými a
Junkersovými, vedl od jejich jednomístných letounů BH-1, BH-3 a
BH-10 a dvoumístných strojů řady BH-5/9/11 až k nejvýkonnějším,
i když konzervativně pojatým, dvouplošným stíhačkám, Aviím „jedenadvacítkám“.
Ty, spolu se svými „sesterskými“ akrobatickými B-22, patřily k
tomu nejlepšímu, …
Mystére IVA ve službách Izraele – autor Martin Pospíšil.
V REVI č. 50 a 51 byl otištěn článek z pera Petra Aharona Tesaře
popisující službu letounů Mystčre IVA v Izraeli. V souvislosti s
vydáním nových stavebnic Mystčrů IVA firmou Azur/FRROM se k
tomuto typu ještě jednou vracíme. V tomto REVI proto věnujeme
izraelským Mystčrům čtyři strany fotografií a bokorysů, které v
původním článku nebyly.
Modely v zaměřovači – velké „stavěcí“ recenze těchto modelů:
- Jet Provost T.5/T.5A BAC 167 Strikemaster, 1/48, FLY, autor:
Libor „Lone Star“ Špůrek
- Dassault Mystčre IVA „Armée de l'Air“ a Dassault Mystčre IVA
„Israel“, 1/72, Azur FRROM, autor: Martin Pospíšil
- Spitfire Mk.IXe Dual Bombo, 1/144, Eduard, autor: Pavel Šofer
- Caudron CR.714C-1, 1/72, RS MODELS, autor: Pavel Šofer
…. a mnoho dalších
Přistálo na redakčním stole
Recenze – kritika


|
|
|
|
|
Copyright © 2004 REVI, Webmaster -
Jakub
Vilingr, Graphics - Luboš
Pavel
|
|