.:: w w w . r e v i . c z ::.

: : Č A S O P I S : : REVI 91

Obsah:

2

6

12

20

32

34

40

46

57

Messerschmitt Bf 110 C ve službě Regia Aeronautica, autor Pavel Šofer, tři kresby z dílny Martina Lébla. Málou známou skutečností je fakt, že Messerschmitty Bf 110 mělo ve výzbroji i italské letectvo. Podrobný popis jejich služby v Itálii přináší tento článek…
6 Naoshi Kanno, autor Martin Ferkl, japonské stíhací eso…. a malá ukázka z článku:

…Nakashima byl velkým přiznivcem sebevražedných misí. Letouny, s nimiž Kannova skupina přilétla, tak byly o dva dny později dány k dispozici speciálním útočným jednotkám. Kanno se svými muži se tak měl vrátit na domovský Mabalacat na palubě transportního letounu. Ten se však dostal během letu do hledáčku osamělého P-38 Lightning. Kanno příliš nevěřil schopnostem pilota pomalého dopraváku a převzal od něj řízení. Podařilo se mu uniknout téměř jistému sestřelení a nouzově přistát na malém letišti na ostrově Lubang. Všem pasažérům nařídil vyskakovat z letounu co nejrychleji, ještě než úplně zastavil. Američan v dvoumotorové stíhačce pak dopravák ostřeloval tak dlouho, dokud jej nezapálil. Kannova skupina se do Mabalacatu nakonec dostala po moři…

Příběh „žluté 10“, autor Marek Žatkovič, barevné bokorysy Tomáš Dvořák.
Mnohokrát fotografovaný Messerschmitt Bf 109 E od 6./JG 51 sestřelený v Bitvě o Británii a jeho zajímavý příběh, samozřejmě včetně osudů jeho pilota Obfw. Fritze Beecka a také jeho přemožitele Poláka Sgt Antoni Glowackiho.

Ve službách krále a královny – Se Sunderlandem nad Malajsií a Koreou, autor Pavel Vančata, jeden barevný bokorys Sunderlandu z dílny Zdeňka Macháčka. Poválečné osudy F/Lt Václava Bergmana, jeho služba v RAF po roce 1948 …. na Sunderlandech!
Ukázka:
Jak takový let „FIREDOG“ obvykle vypadal vzpomíná jeden z pilotů sesterské 205. perutě: „Jestli jste někdy letěli nad džunglí, dobře víte, že je to jednobarevná plocha jako koberec. Dostali jsme pozici nepřítele a většinou jsme našli nějaké stopy po předchozích útocích, ale ne vždy. Snažili jsme se proto najít nějaký orientační bod, jako vyvýšeninu, cestu nebo řeku, abychom se při opakovaných útocích mohli orientovat, neboť to poslední, co jsme chtěli, bylo bombardovat vlastní jednotky! Byli jsme plně naložení 20liberními tříštivými pumami (běžně 240–260 kusů). Jen část z nich byla zavěšena na závěsech, zbytek byl umístěn v trupu a pro osádku to znamenalo po prvním útoku znovu zavěsit pumy na závěsy, ale to by nám zabralo celý den! Takže jsem přišel s lepším nápadem – dva členové osádky brali pumy do ruky, odjistili je a shazovali ručně na pokyn navigátora přes interkom.

O dvoch zostreloch slovenských lietadiel na Ukrajine a v polsku – Príbeh prvý: Zostrel, ktorý sa nekonal, autor Ondrej Repka.

Feldwebel Jan Škvor – z fotoalba českého polního pilota, autor Petr Aharon Tesař, dva bokorysy stíhacích Oeffagů od Zdenka Macháčka.

Oblt. Wilhelm Beier – Ritterkreuzträger, autor Petr Tomančák. Další z řady článků popisujících osudy nositelů Rytířského kříže, a když je autorem Petr Tomančák, tak to musí být samozřejmě noční stíhač, tentokrát nejúspěšnější Fernenachtjäger. Malá ukázka z textu článku:

Při návratu domů asi 15 kilometrů od pobřeží se nedaleko Beierova Junkersu mihl tmavý stín. Po chvíli do interkomu zařval Uffz. Kleinenbrands: „Pozor, jeden sedí přímo za námi, dolů, rychle dolů!“ V tu chvíli Beier strhl řízení a Junkers ihned padá po levém křídle dolů. Tentokráte se podařilo uniknout. Salva palubních zbraní Beaufighteru proletěla jen v těsné blízkosti ocasních ploch. Všichni si oddychli. Klid však netrval dlouho. Po chvíli opět Kleinenbrands křičí: „Pozor! Je nad námi a otáčí se k nám!“ Beier strhává Junkerse dolů a vybírá těsně nad hladinou moře. Později se osádka shoduje na tom, že křídlo muselo lehce „šmrncnout“ o vodní hladinu. Po nervy drásajícím letu konečně přistávají na základně Gilze-Rijen. Pilotem Beaufighteru, který Beierův letoun napadl, mohl být S/Ldr Pleasance, který nárokoval poškození Dornieru Do 17 nad východním pobřežím….

Modely v zaměřovači

Přistálo na redakčním stole

ZPĚT