.:: w w w . r e v i . c z ::.

: : Č A S O P I S : : REVI 96

Obsah:

2

5

8

14

18

26

31

40

44

53

56

Zbývaly tři dny…, článek o osudu Il-2 sestřeleného 5. května poblíž Bělotína, autoři: Petr Bartošík a Libor "Lonestar" Špůrek.
… Členové historicko-vlastivědného sdružení „Klub přátel Suchdolu nad Odrou – sekce vojenské historie“ se dlouhá léta věnují regionální historii a dosud neobjasněným případům sestřelených letců z období 2. světové války. Pátrání po nezvěstném „suchdolském“ šturmoviku a jeho osádce pro ně bylo přímo prestižní záležitostí, které se věnovali více než 10 let (jejich kolegové z Nadace letecké historické společnosti Vyškov po něm neúspěšně pátrali dokonce již před 30 lety!). Proběhlo několik neúspěšných pokusů o nalezení pamětníků a očitých svědků události. Úspěch nepřinesla ani pátrání přímo v terénu. Po letech marného snažení postupně nabývali přesvědčení, že u Suchdolu nad Odrou ve skutečnosti žádné letadlo nespadlo. Jeden z oslovených starousedlíků však potvrdil havárii sovětského letadla u Bělotína a vnesl do dalšího pátrání novou naději…

Hrdinové Sovětského svazu – Nikolaj Jakovlevič Motorin – tento článek volně navazuje na předchozí …. protože pilotem onoho sestřeleného šturmoviku byl právě Nikolaj Jakovlevič Motorin posmrtně vyznamenaný Zlatou hvězdou Hrdiny Sovětského svazu. Autoři: Petr Bartošík a Libor "Lonestar" Špůrek.

Tragédie „Slavného“ – smutný osud letounu Wibault Penhoët 283 T.12, F-AMYD (N°11) „Le Glorieux“, který byl dodán pro Air France v roce 1934. Létal na lince Paříž–Londýn, později Paříž–Praha–Vídeň–Bukurešť. 24. prosince 1937 havaroval u šumavského Zhůří. Osádka ve složení pilot František Lehký, radiooperátor Pierre J. Astruc a cestující JUDr. Karel Flanderka zahynula.
Autor tří barevných kreseb i textu: Zdeněk Macháček.

Heinrich Bartels a jeho „červená 13“ Bf 109 G-6, W.Nr. 27169 – fotoalbum zachycující na několika snímcích jeden ze známých Messerschmittů Jagdgeschwader 27 ze Středomoří, který se mimo jiné objevil v novém modelu Bf 109 G-6 1/48 od EDUARDu a tím pádem také v naší "Modelářské rubrice". I proto se mu věnujeme blíže v tomto miničlánku, kde najdete též bližší informace o Heinrichu Bartelsovi, ne ovšem v rozsahu, jaký bývá obvykle v REVI v rubrice "Ritterkreuzträger" a tedy v rozsahu, jenž by si tento stíhač jistě zasloužil. Autoři: Luboš Pavel a Petr "Horrido" Stachura

Messerschmitt Bf 108 B Taifun u Legion Condor, autor Pavel Šofer, dva barevné bokorysy, velké množství fotografií. Článek popisující nasazení spojovacích letounů Messerschmitt Bf 108 B ve službách Legion Condor v občanské válce a po ní pak ve španělském letectvu, kde sloužily poslední z nich až do května roku 1959.

Ritterkreuzträger – Hans-Karl Mayer, autor Marek Žatkovič. Tento článek popisuje osudy stíhacího esa v rozsahu, v jakém doposud nikdy nebyly publikovány. Dokončení z minulého čísla přináší další nepublikované fotografie, kompletní tabulku sestřelů Hans-Karl Mayera včetně toho, že se autorovi podařilo identifikovat většinu Mayerových protivníků, a pět barevných bokorysů z dílny Tomáše Dvořáka. Fotografií najdete ve druhém díle článku celkem 18. Zde malá ukázka:

1./JG 53 odstartovala v 9.05 z Rennes k hlídkovému letu podél francouzského pobřeží. Po bezvýsledném čtyřicetiminutovém letu přistála na letišti Cherbourg-východ, kde byly její stroje připraveny pro další akci. Úkolem celé I./JG 53 bylo tentokrát volné stíhání v oblasti Isle of Wight. Stíhači tak měli nepřímo podpořit nálet Ju 88 z KG 51 a KG 54 na radarovou stanici Ventnor na Isle Wight a přístav Portsmouth. V 11.30 startuje Mayer v čele své Staffel k volnému lovu. Letí k Isle of Wight ve výšce 8 500 metrů. Ve 12.20 Mayer zpozoroval trojici britských Hurricanů útočící na poškozený Bf 110. Využil nepsaného práva prvního úderu a okamžitě se svým Kaczmarkem přešel do útoku. Britští piloti mezitím úspěšně zasáhli dvoumotorovou stíhačku, která vzplanula. Její pilot Oblt. Siegfried Blume opustil stroj na padáku a později byl vyloven německou námořní záchrannou službou. Palubní střelec však ve stroji nalezl smrt. Jednalo se o Bf 110 C od 2./ZG 2 (označení 3M + HK). Britští stíhači se však nechali příliš unést pohledem na sestřelenou stodesítku a to se jim mělo stát osudným. Mayer se posadil za vpravo letící Hurricane a zahájil palbu ze čtyřiceti metrů s přiblížením na třicet metrů. Na takovou vzdálenost má 20milimetrová munice devastující účinky. Hurricane vzplál a padal kolmo do moře. Ve stejném okamžiku Mayerův Kaczmarek Uffz. Heinrich Rühl zasáhl vlevo letící Hurricane. Ke zničení soupeře potřeboval 200 kusů 7,92mm munice. Poté, co Mayer sestřelil prvního protivníka, pustil se do boje s velitelem britské sekce. Pilot třetího Hurricanu již zjistil přítomnost stodevítek a pustil se do manévrového boje. Dokázal Messerschmitt zasáhnout do ocasní části. Mayer však nevěnoval poškození pozornost a využil všech svých dosavadních zkušeností k vymanévrování protivníka. Podařilo se mu Hurricane opakovaně zasáhnout. Z nepřítele se vyvalil černý kouř. Mayer pozoroval, jak se v mírném klesání vzdaluje k britskému pobřeží a viděl, jak narazil na hladinu moře. K sestřelení obou Hurricanů Mayer potřeboval 80 kusů 7,92mm a 20 kusů 20milimetrové munice. Další důkaz o tom, že přesná střelba na krátkou vzdálenost je velice efektivní kombinací. Zničení Staffelkapitänova desátého a jedenáctého protivníka potvrdili Uffz. Werner Karl a Uffz. Heinrich Kopperschläger.
Dle nejnovějších výzkumů je zřejmé, že se s největší pravděpodobností jednalo o trojici Hurricanů ze 145. squadrony. Tato jednotka v boji u Isle of Wight přišla o tři piloty. Dvaadvacetiletý P/O John Howard Harrison byl spolu s dvojicí polských pilotů hlášen jako nezvěstný. Sgt Josef Kwiecinski přišel k jednotce 4. srpna 1940. Na svém kontě měl jednu zničenou stodevítku. Tělo třiadvacetiletého pilota nebylo nikdy nalezeno. Sedmatřicetiletý důstojník F/Lt Wilhelm Pankratz se svým strojem skončil v moři u Isle of Wight. Posmrtně mu byl udělen Válečný kříž. Které dva z těchto tří pilotů sestřelil Mayer, již zřejmě přesně neurčíme. Nikdo z nich boj nepřežil. Není zřejmé, jakou pozici zaujímali jednotliví piloti v letové sestavě. Svědectví z řad RAF rovněž chybí.

Sgt Cyril Walter Babbage – popis válečných osudů jednoho z těch, které během Bitvy o Británii sestřelil právě Hans-Karl Mayer. Sestřel přežil, na padáku dopadl do vln Kanálu, byl vytažen a dále pokračoval v boji až do konce války. Na svém kontě má první sestřelený Focke-Wulf Fw 190. Autor: Marek Žatkovič.

Focke-Wulf Fw 198 – prízrak v zameriavačoch sovietskych stíhačov... autor: Ondrej Repka …. a zde je úvod k jeho článku:
„Pri pohľade na označenie Fw 198 si asi čitateľ pomyslí, že ide o preklep. Podobne ako autor, keď po prvý krát v hlásení zazrel toto dovtedy neznáme označenie, asi automaticky pomyslí na Fw 189, známy ako Uhu, Rama, Glassauge, či Glassarsch, ako ho „láskyplne“ pokrstili slovenskí letci, keď museli tento dvojmotorový prieskumný stroj atypickej konštrukcie sprevádzať nad sovietske frontové línie.
Postupom času sa však v skúmaných nárokoch sovietskych stíhačov najmä z rokov 1941 a 1942 objavovali ďalšie Fw 198 a keď ich už bolo vyše dvadsať, prestal autor veriť v náhodu a začal pátrať po príčine…“

Modely v zaměřovači – Vampire FB 52 „In Northern Skies“, 1/72 – autor Martin Pospíšil, Messerschmitt Bf 109 G-6, Profipack, 1/47, EDUARD – autor Luboš Pavel (tato recenze byla bohužel příliš dlouhá a do REVI se jen tak tak vešla v mírně zkrácené verzi, její plnou verzi so můžete přečíst zde!), Zlín Z-226M Trenér 6, 1/72, výrobce: Kovozávody Prostějov – autor Štefan Procházka, Vickers Wellesley Mk.I LRDU, 1/72, VALOM – autor Pavel Šofer ….. a mnoho dalších recenzí.

Přistálo na redakčním stole

Recenze – kritika: Henschel Hs 123, Orange Series No. 8115, Mushroom Model Publications, 2014 – autor Michal Ovčáčík, Hungarian Fighter Colours 1930–1945 Vol. 1, Vol. 2, Mushroom Model Publications, 2013 – autor Pavel Šofer

ZPĚT